Crazy Horse Craft. Peněženka, kterou možná už nebudu potřebovat.
Přibližně sedm let nosím stejnou koženou peněženku. Za tu dobu trochu ztmavla, změkla a získala vlastní patinu. Mnohem víc se ale změnilo to, co od peněženky vůbec potřebuju.
Minimalistické peněženky mě bavily už v době, kdy jsem ještě fyzickou peněženku skutečně nosil každý den v kapse.
Jestli jsem tehdy Minimalistic Leather Wallet od Crazy Horse Craft cíleně hledal, nebo na mě někde na Instagramu vyskočila reklama, už si po těch letech nevzpomenu.
Vím jen, že ji mám přibližně sedmým rokem.
A pořád nemám důvod ji měnit.
Peněženka, která přijde jako kus kůže
Jedna z věcí, které mě na ní baví, je samotná konstrukce.
Když ji koupíte, nepřijde vám domů hotová peněženka.
V balení najdete v podstatě vytvarovanou placku hnědé kůže s několika cvoky.
Vaším prvním úkolem je si peněženku složit.
Nejde o žádné kožené origami. Stačí pár jednoduchých přeložení, zacvaknout cvoky a je hotovo.
Výsledkem je velmi jednoduchá konstrukce bez zbytečností, přesně taková, jakou bych od minimalistické peněženky čekal.
Sedm let bez péče
K hnědé kůži podle mě časová patina jednoduše patří.
Postupně utváří příběh samotné věci a osobně nemám potřebu bojovat za to, aby kožený výrobek vypadal po letech stejně jako v den, kdy jsem ho vytáhl z krabičky.
O tuhle peněženku jsem se navíc nikdy nijak zvlášť nestaral.
Za celou dobu jsem kůži nijak neošetřoval ani opečovával.
Po přibližně sedmi letech samozřejmě nevypadá stejně jako nová. Kůže trochu ztmavla, je hladší a měkčí. Patinu má, ale rozhodně nejde o nic extrémního.
Prostě zestárla.
A u hnědé kůže mi to přijde naprosto v pořádku.
Co v ní vlastně nosím
Obsah mojí peněženky je dnes poměrně jednoduchý.
Občanský průkaz, řidičák, kartička pojišťovny, fyzická platební karta Air Bank a Revolut.
K tomu pár bankovek. Většinou maximálně kolem 1 500 korun.
A jeden australský dolar pro štěstí.
Netuším, jak jsem se k němu dostal.
Ale mám ho.
Dolar má svoje místo v malé kapse společně s bankovkami. Občas se tam objeví i nějaké mince, ale snažím se jejich počet držet maximálně kolem pěti a ideálně se jich zase co nejrychleji zbavit.
Padesátikoruny mají výjimku.
Ty doma končí v kasičce.
Minimalistická peněženka vyžaduje minimalistický obsah
Nikdy jsem nepotřeboval nosit deset platebních a věrnostních karet, velkou hotovost nebo hromadu drobných.
A právě proto mi tahle peněženka vždycky fungovala.
Ani naplněná tím, co běžně nosím, mi v kapse nepřekážela a nikdy jsem neměl pocit, že by byla přeplněná.
Je ale fér říct, že takhle malá peněženka má svoje limity.
Pokud potřebujete každý den disponovat větším množstvím hotovosti, spoustou karet nebo mincí, pravděpodobně budete potřebovat něco většího.
Minimalismus funguje jen ve chvíli, kdy jste ochotní minimalizovat i to, co nosíte uvnitř.
Jenže dnes už ji v kapse skoro nenosím
A tady se za těch sedm let změnila asi nejdůležitější věc.
Peněženku už vlastně nenosím každý den.
Má svoje stálé místo ve sling tašce přes rameno, která je mimochodem další součástí mého EDC.
Pokud vyrážím jen s tím nejnutnějším, většinou mi stačí tři věci.
iPhone, klíče a AirPods.
Platby preferuju bezkontaktní a na levém prsteníčku nosím platební prsten z matné černé zirkonové keramiky.
Občanku mám zároveň v eDokladech a kartičku pojišťovny v aplikaci VZP.
Postupně jsem si tak kolem sebe vytvořil téměř bezhotovostní a bezkartičkový systém.
A právě to je možná důvod, proč jsem poslední roky vůbec nepřemýšlel o jiné peněžence.
Nemám problém, který bych potřeboval řešit.
Když přece jen potřebuju kartu
Ani kvůli jedné nebo dvěma fyzickým kartám už nutně nepotřebuju celou peněženku.
K iPhonu mám malý magnetický MagSafe card holder na dvě karty.
Většinu času ho nepotřebuju, ale pokud vím, že chci mít u sebe fyzickou občanku nebo platební kartu jako zálohu, jednoduše ho připnu k telefonu.
Podobně při low-cost cestování po Evropě, kdy s sebou můžu chtít vzít třeba fyzickou Revolutku.
Pořád tedy můžu mít potřebnou rezervu.
Jen kvůli ní nemusím nosit další věc v kapse.
Koupil bych si ji znovu?
Ještě před pár lety bych pravděpodobně řekl ano.
Kdybych potřeboval jinou peněženku, Crazy Horse Craft by i dnes bylo jedno z prvních míst, kam bych se podíval.
Sedm let s jedním jejich výrobkem je pro mě dostatečně dobrá zkušenost.
Jenže při psaní tohoto textu jsem si uvědomil jednu věc.
Kdyby moje současná peněženka zítra definitivně dosloužila, možná bych si novou nekoupil vůbec.
Ne proto, že bych s ní nebyl spokojený.
Právě naopak.
Za těch sedm let se ale změnil způsob, jakým platím, jaké doklady potřebuju fyzicky nosit a nakonec i to, co každý den považuju za nezbytné mít u sebe.
Možná jsem se tak postupným minimalizováním dostal až do bodu, kdy samostatnou peněženku jednoduše nepotřebuju.
A vlastně mi to přijde jako docela dobrý výsledek.
Protože minimalismus pro mě není o tom vlastnit co nejvíc minimalistických věcí.
Je o tom postupně zjistit, které věci vůbec potřebuju vlastnit.
EDC / 04
Crazy Horse Craft Minimalistic Leather Wallet · Classic Brown · ~7 let používání
