Garmin fēnix 7 Pro Sapphire Solar: Hodinky, které nemusím hlídat
Od Apple Watch Ultra jsem očekával hodně. Jenže když mi během celodenních treků začala docházet baterie, pochopil jsem, že od hodinek vlastně potřebuji něco jiného. Garmin fēnix 7 Pro Sapphire Solar mi ukázaly, že méně efektní displej, delší výdrž a několik opravdu užitečných funkcí mohou znamenat víc než dokonalé propojení s telefonem.
Od chytrých hodinek k těm, které dávají smysl
Moje cesta k Garminu nezačala v outdoorovém obchodě. Začala před lety u jednoduchých fitness náramků Xiaomi.
Postupně přišly Apple Watch SE a později první generace Apple Watch Ultra, které jsem si pořídil krátce po jejich uvedení. Lákala mě především lepší výdrž, větší displej, odolnější konstrukce a přesnější GPS.
A taky zvědavost. Chtěl jsem zjistit, co dokážou nejlepší hodinky od Applu.
Dlouho jsem byl spokojený. Ultra byly povedené hodinky a do mého Apple ekosystému zapadaly dokonale. Jenže zhruba po roce a půl se začal projevovat problém, který pro mě postupně přerostl všechny jejich výhody.
Baterie.
Při celodenních túrách už nedokázaly spolehlivě zaznamenat celou aktivitu. Začal jsem s sebou nosit nabíječku a během přestávek hodinky dobíjet. Několikrát se ale stalo, že se vybily úplně a já přišel o záznam části výletu.
Po několika hodinách chůze je to přesně ten okamžik, kdy člověka přestanou zajímat všechny chytré funkce světa.
Nechtěl jsem další zařízení, o jehož baterii budu muset přemýšlet. Chtěl jsem hodinky, na které se můžu spolehnout.
A tak jsem začal pokukovat po Garminu.
Proč právě fēnix 7 Pro Sapphire Solar
Při výběru jsem se poměrně rychle dostal k řadě fēnix. Nakonec jsem sáhl po modelu fēnix 7 Pro Sapphire Solar.
Důležitou roli přitom sehrál displej.
V době, kdy se výrobci předhánějí v jasu, barvách a animacích, jsem se vědomě rozhodl pro transflektivní MIP displej.
Na první pohled možná méně atraktivní volba. Vedle AMOLED displeje nepůsobí tak efektně. Barvy jsou tlumenější a obraz připomíná spíš klasický digitální přístroj než malý smartphone.
Jenže právě to mi vyhovuje.
Od hodinek nepotřebuji další obrazovku, která bude soupeřit o mou pozornost. Chci se podívat na čas, počasí, aktivitu nebo stav regenerace a zase pokračovat v tom, co právě dělám.
A potom je tu samozřejmě výdrž.
Právě kvůli ní jsem přece od Apple Watch odcházel.
Chytřejší digitálky. Nic víc, nic míň.
Možná to bude znít zvláštně, ale na svých Garminech mám trvale vypnuté dotykové ovládání.
Přestože mají dotykový displej, ovládám je výhradně pomocí pěti mechanických tlačítek.
A přesně tak mi to vyhovuje.
Nemusím přejíždět prstem po displeji, procházet nabídky dotykovými gesty ani se snažit trefovat do malých prvků na obrazovce. Tlačítka mají jasnou odezvu, fungují spolehlivě a po čase je člověk ovládá téměř automaticky.
V kombinaci s transflektivním MIP displejem mi Garminy připomínají klasické digitální hodinky. Jen s navigací, GPS, měřením spánku, sportovními funkcemi a svítilnou.
Vlastně je to trochu paradox. Mám na zápěstí poměrně vyspělé technologické zařízení, ale záměrně ho používám způsobem, který připomíná hodinky z doby před dotykovými displeji.
Jsou to pro mě chytřejší digitálky. A přesně takové hodinky chci.
Baterie, která změnila pravidla hry
Když na Garminu nezaznamenávám žádnou sportovní aktivitu, dostávám se běžně na více než dvacet dní provozu.
Dvacet dní.
Po zkušenosti s Apple Watch Ultra to byl skoro absurdní rozdíl.
Samozřejmě, že při intenzivním používání GPS spotřeba výrazně roste. Když vyrazím na celodenní trek se 70 % baterie, můžu se vrátit s přibližně 15–20 %.
To není nekonečná výdrž. Ale je to výdrž, se kterou už dokážu normálně plánovat.
Nemusím při každé zastávce přemýšlet, jestli mám hodinky připojit k powerbance. Nemusím šetřit záznam aktivity. A hlavně nemusím řešit, jestli se mi před koncem výletu vypnou.
Solární dobíjení beru jako příjemný bonus, nikoliv jako zázrak, který by dokázal nahradit nabíječku.
Největší změna totiž nespočívá v konkrétním počtu dní.
Spočívá v tom, že jsem přestal baterii neustále hlídat.
Co na hodinkách skutečně používám
Garmin nabízí obrovské množství sportovních a zdravotních funkcí. Bylo by ale nefér tvrdit, že je všechny pravidelně využívám.
Moje každodenní používání je vlastně docela jednoduché.
Ráno se podívám, jak jsem spal, jakou mám hodnotu Body Battery a co mě podle hodinek čeká za počasí. Během dne sleduji kroky, ušlou vzdálenost a základní údaje o aktivitě.
Na ciferníku mám dokonce i informaci o tom, kdo má právě svátek.
Není to nic převratného. Jen příjemná drobnost, díky které občas nezapomenu někomu popřát.
Právě v těchto nenápadných věcech pro mě Garmin funguje nejlépe. Nevyžaduje pozornost, ale když ji potřebuji, nabídne mi užitečné informace.
A potom je tu jedna funkce, kterou jsem si oblíbil možná víc, než bych před nákupem čekal.
Svítilna na zápěstí
Ano, svítilna.
Ne nějaká napodobenina v podobě bíle rozsvíceného displeje, ale skutečná LED svítilna integrovaná do těla hodinek.
Používám ji doma, na cestách i při turistice.
Když se potřebuji potmě rychle zorientovat, něco najít nebo si posvítit pod nohy, nemusím hledat telefon.
Prostě rozsvítím hodinky.
Je to jedna z těch funkcí, nad kterými člověk při čtení specifikací možná mávne rukou. Dokud ji nezačne používat.
Pak zjistí, jak nečekaně praktická dokáže být.
Budík, který slyším jen já
Jednu funkci nositelných zařízení používám už mnoho let a rozhodně bych se jí nechtěl vzdát.
Vibrační budík.
Nevstávám za zvuku vyzvánění telefonu ani klasického budíku. Ráno mě probudí vibrace přímo na zápěstí.
Vyhovuje mi především jejich diskrétnost.
Hodinky zavibrují, vzbudí mě a okolí o tom nemusí vůbec vědět.
Telefon položený na nočním stolku totiž dokáže při vibracích rozdrnčet celý povrch pod sebou. A najednou z původně tichého upozornění vznikne docela nepříjemný hluk.
Hodinky jsou v tomhle mnohem osobnější.
Je to drobnost, která ale zásadně ovlivňuje každé moje ráno.
A možná právě proto má pro mě větší hodnotu než řada pokročilých funkcí, které jsem dosud ani nevyzkoušel.
Mapy, které bych chtěl používat častěji
Jednou z velkých předností Garminu jsou mapy a navigace.
A tady musím přiznat, že jejich potenciál zatím příliš nevyužívám.
Podle navigace v hodinkách jsem šel přibližně třikrát.
Důvod je jednoduchý. Trasu si musím předem připravit a nahrát do hodinek. To samozřejmě dává smysl, pokud člověk plánuje delší trek a chce mít všechno nachystané.
Jenže v běžné praxi je pro mě často rychlejší vytáhnout iPhone, otevřít Mapy.com a naplánovat cestu z bodu A do bodu B.
České Mapy.com považuji za jednu z nejlepších turistických navigací vůbec. Jsou přehledné, praktické a pro moje současné potřeby většinou pohodlnější.
Do budoucna bych to ale chtěl změnit.
Rád bych začal věnovat přípravě delších treků více času, plánoval si trasy předem a následně je nahrával přímo do Garminu.
Možnost nechat telefon většinu cesty v kapse a orientovat se podle hodinek mi dává smysl.
Jen jsem z toho zatím neudělal pravidelný návyk.
Garmin Connect: hardware předběhl software
Kdybych měl na celém Garmin ekosystému něco zásadního změnit, začal bych aplikací Garmin Connect.
Ne proto, že by neuměla zobrazit potřebné informace.
Právě naopak.
Garmin během dne a noci sbírá ohromné množství dat. O spánku, aktivitě, regeneraci, zatížení organismu a dalších oblastech.
Jenže způsob, jakým mi aplikace tyto informace předkládá, podle mě zdaleka nevyužívá jejich potenciál.
Connect by si zasloužil pořádný redesign.
A nemyslím tím jen hezčí ikony, modernější grafy nebo jiné barvy.
Chtěl bych především lepší interpretaci jednotlivých metrik. Přehlednější souvislosti mezi tím, jak spím, jak se hýbu a jak se následně cítím.
A také trochu více motivace.
Nechci jen otevřít aplikaci a prohlížet si čísla. Chci z nich snadno pochopit, co dělám dobře, co bych mohl změnit a proč na tom záleží.
Garmin má podle mě výborný hardware.
Jen mám pocit, že jeho software za ním stále trochu pokulhává.
Když levný Xiaomi náramek něco zvládá lépe
Zajímavé je, že své Garminy vlastně nenosím úplně všude.
Při práci je často odkládám a místo nich si beru obyčejný Xiaomi Smart Band za přibližně osm set korun.
Důvod je prostý.
Při manuální práci nechci řešit, jestli drahé hodinky někde odřu, poškrábu nebo poškodím.
Levný náramek tuhle starost eliminuje.
A přesto mě dokázal v některých ohledech příjemně překvapit. Základní údaje o aktivitě zvládá dobře a podle mé zkušenosti se jeho sledování spánku často docela blíží tomu, co naměří Garmin.
Navíc umí automaticky zaznamenat i krátké zdřímnutí během dne.
Právě automatika kolem denního spánku je oblast, ve které bych od Garminu očekával ještě lepší uživatelský zážitek.
Je docela úsměvné, když člověk na jedné ruce nosí špičkové outdoorové hodinky a na druhé levný náramek, který ho dokáže v některé drobnosti překvapit.
Ale přesně taková je realita používání technologií.
Cena ani počet funkcí automaticky neznamenají, že bude všechno dokonale vyřešené.
Garmin Pay jako záloha v mém EDC
Hodinkami občas také platím.
Mým primárním platebním prostředkem je totiž prsten, který má v mém případě limit 500 Kč na transakci.
Pokud potřebuji zaplatit vyšší částku, sáhnu někdy po Garmin Pay.
Samozřejmě můžu použít i iPhone, ale možnost zaplatit přímo ze zápěstí je pohodlná.
Není to funkce, kvůli které bych si hodinky kupoval.
Je ale příjemné vědět, že ji mám k dispozici.
A vlastně docela dobře zapadá do toho, jak přemýšlím o věcech, které nosím každý den.
Nemusí umět úplně všechno. Důležité je, aby jednotlivé věci dávaly dohromady funkční celek.
Rok a půl na zápěstí
Po přibližně roce a půl používání se na hodinkách začínají objevovat první drobné známky opotřebení.
Najdu je ale prakticky jen na lunetě.
Safírové sklíčko je stále bez viditelných škrábanců a samotné tělo hodinek se drží překvapivě dobře.
Vzhledem k tomu, kolik času se mnou tráví venku, na cestách i při běžném každodenním používání, jsem s jejich odolností spokojený.
Původní silikonový řemínek jsem ale vyměnil poměrně brzy.
Nahradil ho nylonový řemínek na suchý zip.
Je lehčí, subtilnější a především mnohem příjemnější na ruce. Nosím ho prakticky každý den, včetně spaní.
Jenže ne vždy se mi sportovní vzhled Garminu hodí.
A právě proto mám ještě druhý řemínek.
Kousek kůže a dvě slova s velkým významem
Když chci sportovní vzhled hodinek trochu zjemnit a dodat jim elegantnější charakter, nasadím tmavě hnědý kožený řemínek od českého Vidra Brand.
Je to přesně ten typ doplňku, který mám rád.
Poctivý materiál, jednoduché provedení a přirozená patina, která se postupně vytváří používáním.
Kůže podle mě nemusí zůstat navždy dokonale hladká a nedotčená. Právě drobné změny jejího povrchu jí dávají charakter.
Tenhle řemínek má ale ještě jednu zvláštnost.
Nechal jsem si na něj vyrazit dvě slova, vlastně pouze jedno. Kvůli omezení počtu písmen pro ražbu.
Ne MEMENTO MORI,
ale zkrátka MEMENTO.
Latinské připomenutí vlastní smrtelnosti.
Pro někoho možná jen zajímavý nápis. Pro mě ale něco mnohem osobnějšího.
Stejná slova měl vytetovaná můj táta, o kterého jsem přišel, když mi bylo devět let.
Jeho tetování pocházelo z vězení, do kterého se dostal za minulého režimu. Podle toho, co znám z vyprávění, se měl spolu se staršími muži pokusit uprchnout za hranice v autě patřícím někomu z tehdejších mocných. Když dosáhl osmnácti let, přišli si pro něj.
Stejný nápis dnes nosím vytetovaný na levém stehně nad kolenem.
A objevuje se také na mém webu.
Není to tedy něco, co bych si vybral jen proto, že se mi líbí jeho typografie nebo filozofický význam.
Je to část rodinného příběhu, kterou si nesu s sebou.
A právě proto má pro mě i malý nápis na koženém řemínku mnohem větší hodnotu, než by se na první pohled mohlo zdát.
Hodinky zůstávají stejné.
Ale když vyměním nylon za kůži, změní se nejen jejich vzhled. Přibude k nim něco osobního.
Vrátil bych se k Apple Watch?
Dnes už vlastně nevidím důvod.
Apple ekosystém mám rád. Používám iPhone, Mac a další zařízení, která spolu fungují výborně.
Jenže pořizovat si Apple Watch pouze proto, aby do téhle rodiny dokonale zapadly, mi nedává smysl.
Když jsem přecházel na Garmin, trochu jsem se obával, jestli mi nebude chybět mobilní připojení hodinek nebo možnost vyřizovat hovory přímo ze zápěstí.
Nakonec jsem zjistil, že tyhle funkce jsem ani na Apple Watch příliš nevyužíval.
A dnes mi nechybějí.
Od hodinek chci především spolehlivost, dlouhou výdrž, dobré zaznamenávání aktivit a informace, které skutečně využiju.
Garmin fēnix 7 Pro Sapphire Solar mi tohle všechno nabízí.
Nejsou dokonalé. Aplikace Connect má podle mě velký prostor ke zlepšení a některé funkce bych si představoval dotaženější.
Ale to podstatné zvládají výborně.
Kdybych o ně dnes přišel, zůstal bych u Garminu. Pravděpodobně bych vybíral mezi cenově výhodnější předchozí generací a aktuálním vrcholným modelem.
V jednom bych měl ale jasno.
Znovu bych chtěl MIP displej.
Ne proto, že je nejhezčí nebo technologicky nejpůsobivější.
Ale protože přesně odpovídá tomu, co od hodinek očekávám.
A to je pro mě nakonec důležitější než mít na zápěstí další malý telefon.
Garmin fēnix 7 Pro Sapphire Solar nejsou hodinky, které bych si pořídil kvůli jedné převratné funkci. Jsou to hodinky, které mi postupně začaly dávat smysl v desítkách drobných každodenních situací. A především mě zbavily jedné starosti, kterou jsem u předchozích hodinek řešil až příliš často.
Starosti o to, jestli vydrží.
EDC / 09
Garmin fēnix 7 Pro Sapphire Solar — Hodinky, které nemusím hlídat


